Profily bylinek » Meduňka lékařská

Latinský název: Melissa officinalis

Místo výskytu: Evropa, Severní Amerika a Asie.

Využíváme: čerstvou kvetoucí nadzemní část rostliny

Vůně: citronová, čerstvá

Meduňka lékařská vyrůstá z mnohaletého oddenku rozvětvených lodyh dosahujících výšky až 50 cm. Nacházejí se na nich vstříčné, pilovité, zubaté listy. Drobné dvoupyskové květy vyrůstají v paždích listů, jejich koninky jsou bílé, někdy růžové. Plody jsou tvořeny čtyřmi tvrdkami. Tuto rostlinu mají rády včely, odtud pochází její název z řeckého "Melissa", což znamená "medonosná". Naši předkové si této rostliny velmi vážili. Popsiovali její schiopnost posilovat a povzbuzovat srdce, odstraňovat jeho nepravidelný tep, stějne jako schopnost pomáhat při ucpání cév mozku a odstraňovat nepříjemný zápach z úst. Tvrdilo se, že při naložení do soli dokáže meduňka mnohonásobně zrychlit léčení zranění, jako například kousnutí psem. Používala se také k hojení štípnutí různách hmyzů. Stala se hlavní přísadou při výrobě karmelitánské vody, kterou destilovali mniši v Paříži od roku 1611. Ve Francii byla pro své léčivé účinky používána jako žaludeční prostředek. Podle J.A.Zentricha rovněž posiluje centrální nervový systém, působí sedativně, uvolňuje křeče a napětí svalstva, lze ji použít u lehčích forem neurastenií, depresí, proti migréně, u alergií nervového původu (např. astma vyvolané stresem), pomáhá při bolestech břicha, při nadýmání, při infekčních průjmových chorobách, při bolestivé menstruaci i v klimakteriu. Zevně lze meduňky použít na revmatické opuchliny, pohmožděniny a krevní podlitiny, u kojících žen při nebezpečí ztvrdnutí mléka v prsech.

Účinky: Protivitové, uklidňující, protialergické, antiaritmický, stimulující chuť k jídlu a činnost zažívacího traktu.

Teplota vaporizace: do 130°C