Profily bylinek » Skořicovník cejlonský (skořice)

Latinský název: Cinnamomum ceylanicum

Místo výskytu: Indie, Cejlon, Filipíny, Jižní Amerika, Madagaskar, Čína

Využíváme: kůra, listy

Vůně: kořenná, sladká

Jde o stálezelené stromy nebo keře dosahující výšky až 18 metrů, obvykle však 6-9 metrů. Listy jsou lesklé, vejčitého tvaru. Květy jsou drobné a tvoří hrozny.Pochází z Cejlonu, jak již název napovídá. Jako koření je skořice uváděna už v kronikách čínského císaře v roce 2700 př. n. l.. V překladu z řečtiny znamená skořice "bezvadné koření". Ve všech dobách byla ceněna všemi národy. Velké množství receptů v čínské medicíně obsahuje skořici. Píše se o ní v Bibli. Staří Egypťané ji používali proti epidemiím a při balzamování. Byli to Holanďané, kteří rozšířili skořici po Evropě. Účinky skořice byly přirovnávány k teplé pokrývce, která snižuje nepříjemné účinky chladu jako mrazení a bolesti kloubů. Cejlonská skořice je považována za tu nejkvalitnější (z toho nejlepší je z kůry osmiletých keřů). Je silně aromatická. Kůra po usušení tvoří charakteristické tenké svitky, okraje se svinují dovnitř, takže vznikají jakési dvojruličky. V českých zemích byla skořice známa od 15. století.

Účinky: pomáhá krevnímu oběhu, snižuje krevní tlak, zmírňuje krvácení z nosu a silné menstruace, zlepšuje trávení - štěpí tuky, zlepšuje metabolismus tuků a cukru u lidí s cukrovkou, zahřívá a stimuluje zažívací trakt, uklidňuje koliky, průjmy, nevolnosti, nadýmání, podporuje chuť k jídlu, používá se jako prostředek proti nachlazení, kašli, chřipce.

Teplota vaporizace: do 130°C

Nepoužívat při těhotenství, chemoterapeutické léčbě